Je vážně ohroženo postavení věřitelů v České republice?

Nad touto otázkou se zamýšlí poslanec Parlamentu České republiky a místostarosta města Kroměříž Radek Vondráček.

V poslední době se velmi módním slovem v souvislosti s možným řešením neutěšené situace soudních exekutorů a jejich činnosti stala tzv. „TERITORIALITA“. Stručně řečeno nejde o nic jiného než, že jednotliví exekutoři budou mít státem garantovaný svůj územní obvod, na kterém budou působit a věřitelé nebudou mít možnost vlastního výběru a budou povinni se obracet vždy na toho exekutora, v jehož místní působnosti má bydliště či sídlo dlužník. Na vlně populismu a tvrzení, že tyto změny napomohou nadměrně pronásledovaným dlužníkům, dorazil i do Poslanecké sněmovny návrh skupiny senátorů ČSSD, který se snaží tuto teritorialitu zavézt. K překvapení odborné veřejnosti tento návrh vláda navzdory odporu Ministerstva spravedlnosti odsouhlasila, a to ačkoli ministr spravedlnosti odkázal na zpracovanou analýzu potvrzující, že zavedení teritoriality soudních exekutorů znamená podstatné snížení vymahatelnosti práva v České republice. Nyní tento návrh čeká na své projednání v dolní komoře českého parlamentu.

Po devadesátých letech minulého století, ve kterých byla situace věřitelů velmi neradostná a tito často raději upustili od časově a i finančně náročného vymáhání svých pohledávek, znamenalo zavedení soudních exekutorů obrovskou změnu k lepšímu a mimo jiné i určité narovnání podnikatelského prostředí. Dlužníci se začali obávat efektivního exekučního vymáhání pohledávek a vymahatelnost práva v zemi se nebývale zlepšila. Bohužel právní úprava nebyla bez chyb a i praxe soudních exekutorů vedla k častým excesům a nepřiměřeným zásahům do práv dlužníků. Postupně se tak veřejné mínění začalo přiklánět na stranu dlužníků a jedním z výsledků je nyní snaha skupiny senátorů „otočit kormidlem“ opačným směrem. Jaksi se zapomíná, že posílení postavení dlužníků může mít zcela reálně ten efekt, že dojde naopak ke zhoršení postavení věřitelů, kteří mají také svá práva a právem namítají, že snad stále platí rčení, že dluhy se mají platit.

Samozřejmě, že každá takováto zásadní změna by měla být velmi pečlivě promyšlena a zvážena. Není totiž vyloučeno, že odstraněním konkurence mezi exekutory dojde k výraznému snížení jejich efektivity a soudní exekutoři jistí si svým přídělem dlužníků, začnou plošně požadovat od věřitelů zaplacení záloh na začátku exekučního řízení, což dříve právě pod tlakem konkurence většinou nepraktikovali. Bohužel monopol soudního exekutora na určitém území svádí také ke spekulacím o možném korupčním riziku takovéto právní úpravy nebo o turistice dlužníků do obvodů těch „hodnějších“ exekutorů.

Doufejme tedy, že se poslanecká sněmovna k tomuto problému postaví odpovědně a nepřipustí tento populistický nedomyšlený experiment a destabilizaci postavení věřitelů v této zemi.

14. 4. 2016